Eventy + PR + Projekty
Nový rok nám přinesl první radost! V úterý 4. ledna se v Galerii Lautner uskutečnilo slavnostní vyhlášení výtvarného ocenění Cena Galerie Lautner za rok 2021. To k našemu velkému potěšení získala zakladatelka naší umělecké skupiny paní Tereza Kvapil Pokorná.
Díky spolupráci zakladatelky umělecké skupiny Terezy Kvapil Pokorné se spisovatelkou Pavlou Pavlíčkovou Kovaříkovou jsme se dozvěděli o novém projektu Vydej knihu.
Talentovaná spisovatelka Pavla Pavlíčková Kovaříková se prostřednictvím crowdfundingové kampaně rozhodla vydat svou druhou knihu nazvanou Mucošci a tajemství alchymie. Ta je tentokrát určena především dětským čtenářům.
V novém dílu podcastu s názvem Pijavice, který se snaží vysát mýty a klišé o občanské společnosti, se můžete dozvědět více nejen o dobročinných a uměleckých aktivitách Terezy Kvapil Pokorné.
Mohlo by se zdát, že letošní rok uměleckým aktivitám nepřeje. Osobně nevnímám poslání umění pouze, jako estetizují, ale i jako akční, schopné reagovat. Což v nás může vzbudit i chuť se angažovat navzdory tomu, v jak netečném období se zrovna ocitáme. Jednou z aktivit, která mě v tomto ohledu v poslední době nadchla je jistě výzva italského umělce Hannese Eggera nazvaná Everything´s Changed – Nothing´s Changed / Vše se změnilo – Nic se nezměnilo. Ta byla realizována v jednom z italských regionů, který byl koronavirovou situací silně zasažen. H. Egger přenesl tvůrčí proces do veřejného prostoru a začal v něm zviditelňovat různé reakce spojené se situací. Díky této performanci vznikl i projekt pro Dům umění v Ústí nad Labem, který se skládá z umělecké instalace, video performance a z dopisů. V těch může kdokoli vyjádřit své myšlenky či příběh spojený s pandemickým rokem. Český projekt si bude žít svým životem až do 27. února roku 2021. Neváhejte se do něj připojit společně se mnou.
V první vlně pandemie, kdy jsem se intenzivně věnovala pomoci potřebným, neunikl mé pozornosti ani zvýšený zájem veřejnosti o témata dobročinnosti či dobrovolnictví. To je v této oblasti jistě velký posun. Během jarní etapy mě oslovilo několik různých médií, které chtěly vědět, jaký postoj k situaci zastávám. Za prioritní jsem v té chvíli ale považovala spíše pomoc akční a přímou.
Stále jsem se však trápila absencí solidarity od zdravých k nemocným. Setkala jsem se s různými lidmi, s těmi, co jim vstoupila vážná nemoc do života, když měli zrovna velké plány, s mladím nuceným poznat svou smrtelnost brzy, s těmi, co založili rodinu a nevěděli, zda tu pro ni budou, s lidmi, co celý život dřeli a těšili se na zasloužený důchod, s blízkými, kteří čekali, že si na své milované najdou čas, s ženami, co doufaly, že ještě zažijí lásku, ale i s těm, kdo se vás zbaví při první příležitosti.
Věnuji se pomáhajícím aktivitám a podpoře občanské společnosti již řadu let. Nejčastěji se zaměřuji na pomoc ženám, dětem, seniorům, zdravotně znevýhodněným, nemocným, ale i podpoře kultury, umění a ochraně přírody. Snažím se vždy pomoci v lokalitě a komunitě, kde se pohybuji.